Pražské obchodní domy

Nejstarší obchodní dům projektoval pro Prahu vídeňský architekt Theofil Hansen - dnes Benetton dříve Dům koberců a Dům elegance Na Příkopech, postavený v letech 1869 – 71.

Vrcholem předválečné architektury byl dům BÍLÁ LABUŤ, Na Poříčí, od Jos. Hrubého a Jos. Kittricha (1937 – 39). V tomto případě zakryla prosklená stěna technické příslušenství, zejména výtahové šachty. Sjednotila tak i významově celé průčelí. Nechyběla ani terasa s restaurací a kavárnou.

Dětský dům, na rohu Rytířské ulice a Na Příkopech, konstruktivistická stavba od arch. L. Kysely, postavená v letech 1927 – 1928 jako banka, pro obchodní dům, adaptovaná v letech 1950 až 1952 arch. F. Cubrem

Obchodní dům TETA v Jungmannově ulici, postavený v roce 1933 jako jednotkový, arch. A . Mühlsteinem a V. Fürthem, v letech 1996 - 1997 byl dům upraven a rozšířen do Františkánské zahrady podle návrhu J. Kerela a Z. Hölzla

Architekt Kohn a F. Řehák se v novostavbě obchodního domu PERLA (1930-32) – dříve ARA-dnes IPB, vyrovnávali s problémem exponovaného nároží na rušné křižovatce ulic Perlová a 28. října, dříve Ovocná.

DŮM MÓDY od architekta J.Hrubého 1954 – 1956 a DŮM POTRAVIN na Václavském náměstí, od architekta M. Gronwaldta, J.Chvaliny a M.K. Řehoře z r. 1954-57- dnes firma Bílá Labuť, Václavské náměstí .

BAŤA- konstruktivistická stavba na Václavském náměstí, navržená arch. L. Kyselou z let 1928-1929. Společně se sousedícím domem Lindtovým z roku 1927 jsou oba domy příkladnou ukázkou funkcionalizmu.

Z novějších obchodních domů můžeme jmenovat projekt Miroslava Masáka, který v obchodním domě MÁJ /nyní Tesco/ (1975) zdůrazňuje kontrast prosklených stěn s plnými plochami v souladu s funkčním členěním budovy a jako samostatný prvek přičleňuje nástupní přístavbu s pojízdnými schodišti na úrovni hladiny Spálené ulice
Dům bytové kultury (nebo-li OLOK) je jedním z nejvýznamnějších a také nejznámějších děl Věry Machoninové, která spolupracovala velice často se svým manželem Ladislavem Machoninem. Tato stavba je však samostatný projekt pouze Věry Machoninové samotné. Manželům Machoninovým byla zakázána činnost krátce před otevřením jejich společného díla – obchodního domu KOTVA na pražském Náměstí Republiky. Projekt Domu bytové kultury byl však již v té době schválen k realizaci. Autorka díky zákazu veřejně tvořit mnoho svého času trávila při odborném autorském dohledu při stavebních pracích. Vznikl díky tomu unikátní celek – podle slov architektky „reprezentativní výstavní plocha nábytku“.